Poučné

Jeden diskutér reagoval v jedné diskusi na jednu citaci dvojím způsobem. Jednou, když se domníval, že tato pochází od názorového protinožce, podruhé, když byl upozorněn, že text nepsal jeho nepřítel, ale soudruh. Nejde mi zde o věcný obsah a už vůbec ne o osobní konfrontaci, ale o pozoruhodný jev, jak naprosto rozdílně je možné zpracovat jeden a týž textový podnět. Jak se najednou, v případě zjištění, že jde o řeč přátelského tábora, opustí agresivní rétorika a probudí se pokora, vstřícnost, snaha rozumět a zesouladňovat.

reakce 1)

"Ten člověk v prvé řadě „evangelizuje“ (svým pliváním na sola přetahuje zastánce sola ke katolíkům). A v druhé řadě utvrzuje katolíky, že věří správně. Potíž je v tom, že má špatné základní informace (neví která bije), nebo cíleně lže."

reakce 2)

"Pokud to chápu dobře, tak quokam chtěl naznačit, že i v nekatolických kruzích určití členové protestantských církví pochopí sola skriptura po svém a ohrazují se vedením Duchem svatým a přitom přicházejí jen se svým vlastním výkladem, který s biblickými pravdami nemá nic společného."

Jeden podnět, jedna hlava, dvě naprosto odlišné interpretace.

A co teprve, když je zdrojovým textem bible a těch hlav je víc...